O čase

Můj andělíčku strážný teď mi říkej,
sama před sebou nikdy neutíkej.
Vážím si svého drahocenného času,
bych stihla si ochutnat ještě zralého klasu.

Jak naložit mám se svým vlastním časem?
Zacházej s ním,
jak Jiřík s princezniným zlatým vlasem.

Když poznáš čas a uzříš jeho krásu,
pak můžeš jej přirovnat k zlatému vlasu.
Tak vzácný je, jak drahý kov zlato,
teď víš, že je nutné, vždy myslet na to.

Piješ-li z poháru času správného využití,
tak málo ho máš, a musíš z něj tím více píti.
Ti, kteří čas marní a je jim dlouhý,
vnímají náš hovor jako rým pouhý.

Svůj drahocenný čas věnuj těm, kdo si jej taktéž váží ,
pak vesmírné síly s životem tvým zázraky ti ukáží.
Čas, který mi čistotu přináší a druhým dává,
tak drahý mi je, marná sláva.

Pokud nemůžeš zrovna teď mé vzkazy vnímat,
a jinými činnostmi se musíš zaobírat,
netrap se, že tě tvá inspirace hned teď neosloví,
budeš-li v tichu sama v sobě,
vnitřní hlas ti vše zavčas dopoví.