Jak se vlastně přijímá? Jde to vůbec? A proč vlastně!

Z pohledu mysli a ega je to všechno komplikované a zasekané, z pohledu našeho vědomí je přijetí žádoucí pochopit, zvláště pro ty, kteří se již dostali do bodu svého osudu, kdy si otevírají průchodnost svého těla k vědomí, které nic nezakrývá, žije to co je, nerazí si cestu egem a negativními emocemi, ale pokorou. Jdete cestou, v které nevládne ego a mysl, ale pokorné posečkání, pokorná vědomost si toho, že i když počkáte, posečkáte co přijde, dostanete vše. Ten kdo vychází z manipulace s láskou ví, jak je těžké projít těmito lekcemi, protože ego a mysl je rychlé, zaryté a těžko se vzdává rychlých reakcí ega. Chce to notnou dávku pozorování a sebekázně.

Nitro čeká, až se rozpomenete na tuhle tu část sebe, která je schována za myšlením a nepřístupností ega. Další důležitá informace je ta, že si vybíráte svůj osud sami před zrozením a z tohoto pohledu je absurdní se zlobit na všechno to, co jsme si sami vybrali jako vědomí Boha k tomu, abychom se posunuli niterně dál. Duše potřebuje tělo, aby vyzrála, přes fyzický život přes každodenní reakce, které ověřují stav a pochopení lásky k sobě i ke všemu živému i neživému.

Proto je třeba přes každodenní reakce si uvědomovat, spojovat vše to, co zažíváte s ostatními lidmi, protože jsme všichni jedna část stejného celku. To co potřebujete zažít, odpustit, přijmout, propustit vám pomáhali naplnit třeba i v minulosti všichni ti, kteří současně potřebují vás, aby jste zase vy učili je. Takto si navzájem sloužíme jeden druhému a je takto zajištěn vývoj vpřed, neboť nestačí jen pochopit a uvědomit si, ale protlačit toto pochopení přes praxi, přes své vztahy, přes lidi a ty nejbližší, které máte vedle sebe a jsou vašimi učiteli.

Když pochopíte vy, okamžitě ovlivňujete vědomí těch, co máte vedle sebe. Ať už chtějí či nechtějí, vaším pochopením, vaši vědomosti vlastně posouváte a měníte všechny kolem sebe ať chtějí či nechtějí, protože síla vašeho vědomí působí i přesto, že se tváří jako že nechtějí, ale stejně jim určité věci ulpí a zabývají se jimi podvědomě.

 

Jak vyjít z potlačení? Opět hranice, odstup, ale i ODPUŠTĚNÍ.

Proč hovořit o potlačení? Je stále mnoho citlivých, jemných žen, které neumí rozproudit svou životní sílu a dělat změny. Jsou vnitřně v napětí, ve stresu, vykonávají své povinnosti, vychovávají své děti, ale přesto si nechávají líbit to, co jiná žena ne. Neumí si udělat své hranice bez potlačení a strachu. Potlačené ženy zajisté měly či mají vedle sebe toho, kdo je ponižoval či ponižuje a také se to projevuje na jejím zdraví a životní síle v údolí moci.

Rozhodnete-li se, že čas již vypršel a umožníte sobě naději na změnu, najdete svou univerzální důstojnost odpuštěním všech odsudků, které jste kdy sama prožila vůči někomu a hlavně vůči sobě.

Jen propuštěním odsudků sebe osvobodíte z toho, abyste sama sebe neponižovala a nesnižovala si svou hodnotu.

Tím, že jste třeba i kdysi odsoudila toho, kdo na vás útočil, stále nyní se vrací odsudky na sama sebe a z tohoto pohledu není třeba se vymlouvat na dědičnost, že to mám po mamince či tatínkovi, ale je třeba naučit se propouštět odsudky a zlosti, protože jinak svoboda nitra bude pořád před vámi.

 

To co děláte druhým, samy prožíváte a děláte sobě. Jestliže dokazuji tátovi, že jsem dobrá, protože mě kritizoval a odsoudím ho za to, pak jsem se chytila do pasti a odsuzuji sama sebe, že nejsem dost dobrá a stále mu dokazuji, že jsem dobrá a přitom se tak necítím. Sama sebe osvobodím z tohoto dokazování tím, že jej nebudu za to odsuzovat, co si o mě myslí, vykašlu se takzvaně na to, udělám si odpuštění, pokud mi to vadilo a tím, že nebudu reagovat, změní tatínek své chování a nebude proč by to dělal. Hraje vám jen takovou roli, kterou potřebujete k tomu, abyste pochopily, co je to pokora a přijetí, bez potlačení, vin a výčitek a bez útočení na sebe a druhého.

Je to hra, která končí uvědoměním a odpuštěním a propuštěním starých křivd a odsudků. Potřebujete své hranice, odstup, aby univerzální důstojnost mohla kvést ve vaši odplevelené zahradě nitra. Zlaté rouno důstojnosti se navždy usídlí ve vašem nitru a bude se zdravým sebevědomím pracovat pro váš rozkvět, pro vaši individualitu a růst, naučíte-li se nejít proti sobě. Chápu, že mnoho žen ze strachu ega tyto prožitky schovává a ani si je neuvědomuje svým vědomím, protože zapadly nepochopené do nevědomí a jsou stále ve stejných vztazích, které jim nevyhovují.

Pokud ale se chcete osvobodit z těchto vzorců a vymanit z ponížení a nedocenění sebe sama, je potřeba si přiznat věci tak, jak jsou. Umět je pojmenovat a pokrytecky se za nic neschovávat, ani za povahu a dědičnost, ani za druhého, který nás usurpuje.

Vy máte osud ve svých rukou a vědomím a vnímavostí rozkrýváte stále dál, až zůstane to pravé, čisté, univerzální a božské ve vašem těle tady a teď.

Vždycky kolem sebe máte toho, od koho se máte něco více co dozvědět, učit, chápat a odkládat. Nepřehlížejte tyto lidi, přes ně na vás mluví vaše vlastní božství a volá vás do svého domova. K tomuto domovu se ale musíme prožít prací na sobě a dostanete zpětnou vazbu po zásluhách.

Na pohodlnost zapomeňte, to je ego, které zdržuje, šálí a oddaluje.

Je třeba si povídat o těchto skrytých věcech s někým, který je dál než vy. Nebát se otevírat staré uzávěry mysli a ega. Pozorovat svou mysl a propustit vše, co v minulosti vás v osudu trápilo a dělalo zle.

Vymlouvat se na dědičnost určitých povah dnes je již přežité. Čeká se od vás práce, která nezastírá, ale otevírá a čistí. Ano, vaši hodnotu a úroveň lásky k sobě dostáváte od matky. Zdá se, že jste to zdědily, ale dnes je doba, kdy se učíme žité pokoře, kdy se učíme vidět, kde je lásky málo a na druhé straně ega a odporů hodně a také se učíme s tím něco dělat a přebírat zodpovědnost za svůj život a své prožívání.

Všechno jde změnit, ale je třeba začít. Doplňovat sobě krok za krokem lásku k sobě. Vy jste božské vědomí, takže z tohoto pohledu je nedostatek lásky k sobě jeden z největších odporů, který vám brání tvořit svobodně svůj život v rovnováze a harmonii se vším a s každým. Odpuštěním odsudků se uvolníte z bludného kruhu a za nějaký čas si ani nevzpomenete, že jste to takto nízko měly.

 

Přikládám intuitivní kresbu madony Sávy, která přináší tak nutné hranice, odstup, ale i odpuštění. Tato madona pracuje v oblasti vztahů, druhé čakry. Ukazuje, jak je nutné si dělat hranice, aby člověk mohl v lásce tvořit svůj život, ale bez odsudků, zlostí, lítostí a kritiky. Proto, když si začínáte dělat své hranice a odstup, je nutné propustit všechny odsudky a uzávěry, které jste svým myšlením kdysi vůči sobě i druhým vykonaly. Je to jako v básni Odvaho stůj neodcházej, či o důstojnosti madony Lady.

 

Promluva k ŽENĚ                                                          poselství bohyně Lady

 

Navracím důstojnost

a úctu tvého jména,

Pro Ženu bdím,

pochodeň v posvátný klín,

rozsvěcím obrodu,

pro dítě a svobodu.

 

Vzpomeň si oheň jak pálí,

A co ti,

co s vícero ženami spali.

Vše osudné zdá se být.

Na pranýři jsi kdysi stála,

do tváře křivdě se smála,

nebyla pravdivá slova činem,

šťastná to láska v příběhu jiném.

 

Nevkládej stíny do svého lože,

pro světlo žij, ach můj Bože.

Pro důstojnost slyš vlčí vytí,

tvé sídlo v nitru, pro zralé bytí.

 

POVSTAŇ TY ŽENO,

a vnímej úděl své paní,

pohleď na sebe

bez přetvářky a lhaní.

Co vidíš,

vše přijmi, jako svůj lék,

dnes muž si před tebou

s úctou na kolena klek.

Svobodné ženství,

lásko jsi čistá,

nes pochodeň světla

pro vývoj zdravého lidstva.

 

Co důstojnost říká, je odrazem tvým,

od Ženy učí se otec i syn.

Ochraňuj dívku, matku a její sílu,

pro národ moudrost, od ženy víru.

Pramení důstojnost v svatyni čisté,

národa znamení v pravdě je jisté.

 

Poznáním slova, v prožitcích, činech,

bez úcty k sobě, na Zemi zhyneš.

Pro Ženu přináším poselství míru,

poznanou pravdou překonáš víru.

 

Veškerý národ z duše žen sílí,

po věky dlouhé v útrapách žily.

POVSTAŇ TY ŽENO,

moudrost Tobě vlastní,

odhal, žij pravdu!

Důstojnost najdeš v kázni.

Po věky věků ženy byly ponižovány a vystavovány útlaku, nepravdě a ponížení. Proto každá z nás má stopy ponížení a odporů v sobě. Ale jen to čisté může rovnocenně žít v harmonii se sebou a v lásce se sebou. Udělejte si odpuštění na odsudky nejbližších, starých situací a křivd a uleví se vám. Získáte vnitřní svobodu, která volá po odpuštění.

Mějte krásné dny!

Pro Vás Mawu
Madona Therapy

Uděláte-li si hranice, nutný odstup a odpuštění, můžete se pak koupat ve sluneční záři vašeho údolí moci - třetí čakra. Budete respektovat nejen druhé, ale i sebe.

Viz. obrázek madony Sávy -  hranice a odpuštění