ODVAHA být sama sebou

 

Nenechat se ovládat. Velký skrytý otazník v dnešní společnosti. Manipulace. Zvykli jsme si na ni a naše mysl ji považuje za normální. I ten, kdo je manipulován, nakonec sám manipuluje. Je to vlastně manipulace s láskou. Mám tě ráda za určitých podmínek. Mám sebe ráda jen za určitých podmínek, které naše mysl diktuje.

Mysl potřebujeme k tomu, aby božské vědomí v těle se mohlo vyvíjet k lásce, aby přes útrapy vlastního odmítnutí se nakonec prožilo s tělem a svobodnou myslí k lásce bez podmínek.

Znovu se obracím k sobě a umožňuji sobě vzácný ten okamžik, kdy si dovolím vidět i to, co jsem na sobě popírala a zastírala nejen proto, že jsem se toho bála, ale také i proto, že jsem uctívala více kde koho jiného a kde co jiné a přitom dotyční toho náležitě využívali a ovládali mě a právě tyto zapřené vlastnosti, které bránily lásce k sobě umožňovaly velkou míru vlivu ostatních na mé rozhodování.

Cítím, jak praskají obruče, které jsem si svým nevědomím sama vytvořila a umožňuji sama sobě nyní prozření, které tímto pochopením otevírá cestu ke svobodnému projevu bez strachu a ústrků. Ano, byl to strach vidět a cítit bolest, která neutichala. Strach vidět a cítit ponížení, které odmítáním a popřením toho, jak to bylo a je, ještě sílil a znásoboval svou moc nade mnou.

Měla jsem strach vidět pravdu, která bolí?

Ne, bolí jen to, že ego ještě má nade mnou silnou moc a má vědomost není tak silná, aby rozuměla zákonům lásky k sobě, kdy se s objevenou pravdou ego nemůže smířit a odmítne ji.

Bolí jen prožitek, který pochází z přivlastněné myšlenky, která se podbízí v naši nevědomosti a propašuje v naší nevědomosti do našeho nitra pochybnosti o sobě samé. Propašuje útoky na naše právo odmítnout manipulaci a vlastnění.

Myšlenky mají tu moc a sílu a napadají vše, co samy na sobě zpochybňujeme, co neumíme láskyplně přijmout. Proto ten, kdo se ztotožňuje s myšlením a nemá silný vztah ke svému nitru neustále čelí útokům, které přezkušují váš vztah k sobě. Proto se útoky na vlastní suverenitu dějí většinou těm, kteří si neumí uhájit svoje hranice a neuměly i v minulosti toto vidět, pochopit a už vůbec ne změnit.

Proto věřte, že vaše vztahy, které máte kolem sebe, odrážejí váš vztah k sobě. Když sami prozřete a uvědomíte si, v jakých vztazích se nacházíte. Prozřete a uvědomíte si, že první co je, tak vaše vztahy zrcadlí váš vztah k sobě. Dát si lásku, otevřít se lásce, znamená milovat sebe. Milovat sebe, znamená dát si vnitřní svobodu. Znamená odstranit okovy, které jsme si svými uzávěry a myšlením vytvořily.

Ti, kteří vás obklopují a hrají vám role, jen využívají vaši nevědomosti a toho, že neumíte se ohradit, upozorňují na vaši nesvobodu a vybízejí vaší vnímavost, byť to jsou nesouhlasy s vámi, manipulace, zrady, útrapy a pláč, aby jste prozřely a začaly hledat ten správný klíč k vašemu nitru, tu hezkou písničku, kterou jste si zapomněly zpívat od jara do podzimu v pravdě k sobě. Věřte, že vaše změněné chování po prozření, bude nejvíce vadit těm, kteří vám hráli role. Nechte je vybouřit, není jiné možnosti pro ně, než vaši změnu přijmout, také se změní a když nebudou chtít, tak je nechte odejít.

Začnete-li vnímat více svůj stav lásky k sobě, budete šťastnější, budete toto svobodné a láskyplné vědomí protlačovat přes vaše tělo, přes vaše vztahy a situace a měnit dosavadní zákony, které platily. Začnou ihned zkoušky, které udeří velmi rychle. Přes vaše nejbližší, bez jakékoliv příčiny, ihned proběhne přezkoušení na vaši sebe určitost, průchodnost a cestu k novému.

Budete měnit lidi kolem sebe svým rozhodnutím pro lásku k sobě.

Láska je pramen, který pochází z našeho vesmírného domova. Z domova, který sytí naší přítomnost právě tím, že jej vpustíme do našeho těla.

Do těla skrze naše energetické a informační dráhy, které odplaví vše staré a zabudují do těla vše nové, které povstalo z našeho probuzení a otevřeného vědomí v čase.

Z vědomí si své vlastní přítomnosti, v které jste si uvědomily, že čím více si dáte lásky, tím více budete tvořit svůj život svobodně bez strachu, obdivu k druhým a ponižování sebe.

Čím více si dáte lásky v každodenní rutině, z které svým probuzením vycházíte, tím více začnete opouštět dosavadní vztahy, které vám nevyhovují, protože vyprovázíte sami sebe z potlačení. Vědomí si své možnosti změnit svůj svět, svůj vnitřní svět, který je odrazem toho vnějšího. Možnost, která láká, ale v praktických situacích a vztazích je tak těžká.

Vzdát se starých programů, objevit je a udělat to silou vědomí jinak.

Ano, síla vědomí může být ještě větší, začnete-li se obracet svým nitrem k vašemu zdroji, k vesmírnému v nás, k božskému, které sytí každý váš otevřený okamžik připustit si pravdu.

Božské vědomí všudy přítomné je s vámi a vždy vás za tuto odvahu pochválí. Ať už je to v podobě druhých lidí, kteří vás vnitřně potěší nebo pochválí či ohodnotí vaši snahu učit se vnitřním pravdivým pocitům, které se rozprostírají všude v těle, v každé buňce. Ty právě učíte, co je to láska. Jak dlouho jste učily své buňky jít proti sobě, tak dlouho se bude tento vzorec přebudovávat postupně, krok za krokem, v každé buňce.

Každým vědomým okamžikem přebudováváte své tělo, svou matku Zemi k tomu, že víte víc, co je to láska k sobě. Není to zpychlost, nabubřelost ega, ani povýšenost a pokrytectví, není to ani ponížení, potlačení a ustrašenost. Je to krásně otevřená příroda, v které kvete fauna a flora svým bujarým životem. Láska k sobě je i k těm druhým. Z lásky k sobě se naučím říci i slůvko ne.

Jak posloužím i těm druhým, kteří chtějí zasahovat do mé svobody!

Vždyť samy tím, že se naučíte říkat ne, učíte i ty druhé ctít vaše hranice. Učíte i ty druhé ctít vaši svobodnou přírodu, kterou sytí láska a úcta k sobě. Učíte i ty druhé uvědomovat si, co je to láska. Svobodné rozpětí křídel umožňující pohyb našemu tělu vpřed se svým božským vědomím, které uznává sebe, ale i pravdu druhého. Respektovat sebe, znamená respektovat i pravdu druhého, byť vychází z velmi malého procenta lásky. Kdyby nebyli tito lidé, nenaučily byste se nyní v čase a prostoru s láskou a úctou k sobě i k těm druhým, říkat ne.

Všichni patříme k sobě do té doby, dokud se máme co učit. Pakli-že se naučíme, co jsme potřebovaly, možná jen pozorujeme, že se nám mění vztahy, mění hodnoty, osvobozuje se mysl a hlavně se sytí naše nitro, které stále více ví a cítí lásku a to je to podstatné.

Rozšiřováním prožitku lásky se nikdy nemůžete ztratit z dohledu vašeho zdroje. Proto posilujte svou sounáležitost ve vědomí svého kontaktu s tímto zdrojem. Budete vždy chráněni. Vaše ego, ke kterému patří strach, pochybnosti, a všechny ostatní síly útoku, tak časem oslabí a odejdou.

Jen rozkrýváním a uvědomováním si svého vnitřního světa se doberete k lásce. Ta, která projde vašimi činy. Pozorujte svou neposlušnou mysl, skrze kterou chodí zkoušky, pozorujte záchvěvy fyzického těla, jež vzdorují třeba i bolestí. Patří tato fáze k očistě. Ten poslední fyzický záškub našeho pochopení je mnohdy bolestný. Může to být platba po všech těch nepokorných prožitcích vůči sobě, může to být také znamení, jakýsi kontakt s vašim zdrojem, který vás upozorňuje, že prožíváte špatně. Každá část vašeho těla odpovídá prožitkům, každá část vašeho těla je sycena otevřenosti a uzavřenosti čakerního systému. Toto jsou nástroje, které jeden jediný Bůh má v nás všech. Stejný princip, který prožívá každý z nás. Podobné vzorce útoku na sebe a na svou pokoru vyvolávají stejné bolesti na těle. Z ničeho nic začne např. bolet pravá noha na kosti u malíčku. Jde vidět, že myšlenky útočí a vyvolávají odsudek, nepřijetí situace, kterou považujeme za špatnou a nemůžeme ji přijmout. Přicházejí útoky na sebe, na své slabé stránky, nejistotu, sebekritiku a ještě nám to vše může být líto. Jedná se o první čakru - nohy, spojenou s nejistotou. Přijmout sebe, situaci, někoho druhého a být ráda, za to co je, protože by nemuselo být ani to, co máme a je.

Každou bolest, která následuje po prozření, jen pozorujte a musíte přinutit ego, aby přehodnotilo, aby odevzdalo svou moc vašemu vědomí. Každou emoci v podobě paniky či strachu z toho, že ztrácíte půdu pod nohami, jen pozorujte. Nenechejte se zlákat strachem a odradit od cesty k novému. Cesta k novému může probíhat i tím, že se začnete svou bolestí zabývat jinak. Začnete hledat souvislosti, které jsou vysvětlitelné jen pozorováním svého vnitřního světa v pravdě. Jen vnitřní disciplínou, to jest nepřetržitou sebe určitostí v duchu, to jest, že pozorujete co se s vámi děje v jakýchsi souvislostech vyšších vesmírných principů. Jsme vedeni našim vyšším já k tomu, abychom rozkrývali, osvobozovali se z okovů mysli, abychom posouvali hranice i skrze bolest a nemoc.

Sebeláska plodí hodnoty. Hodnoty, které nevycházejí z komplexů méněcennosti ani přeceňování. Z úcty k sobě, dopřeji i těm ostatním. Jen jakési komplexy žárlivosti, závisti a nepřejícnosti plynou z vlastního potlačení, či z neodpuštění, prostě z prožitku, který neholduje lásce, ale jejímu odmítnutí. Každá bytost čeká na svůj vývoj. Vše nechejme za sebou a nové žijeme tady a teď. A opět jsme se prožily k rozšíření vědomí.

Rozšiřujeme vnitřní dimenzi vnímání lásky k sobě.

Pro Vás Mawu
Madona Therapy

Přikládám Madonu Persytu a její sebeurčitost. Každým okamžikem souhlasí s tím, co je, neboť ví, že vše má příčinu a nechává se vést, umí v pravý čas odevzdat. Její vědomost sytí kontakt s jejím vyšším Já v praktických situacích, které se dějí tady a teď.