Průchodnost a odpuštění
Dnes mám pro vás čtení a uvědomování, které souvisí s mým pobytem daleko od svého domova.
Jako bych si odvezla s sebou vše, co potřebuji v tomto čase odevzdat a pochopit.
Umožňuji sama sobě nahlédnout do prostoru mého vlastního stínu, který mi ukazují právě mí nejbližší a proto jsou naši nejbližší největší učitelé.
Vadí-li vám odsudek, chcete-li si vydobýt souhlas a požehnání toho nejbližšího, trápíte-li se tím vnitřně, jakoby vás ponouká smutek k tomu, aby jste byli z toho mrzutí, vězte, že pokud naletíte a začnete odsuzovat nesouhlas a reakci druhého, nutíte sami sebe k tomu, aby jste se začali bát svého stínu, uvěřili jste svému selhání a také nutíte toho, koho reakce a odmítání vám vadí, aby ji stále používal.
Čím více vnitřně odsuzujete někoho, že vám nerozumí, zabýváte se tímto tématem vnitřně, tím více dotyčný bude sílit ve svém počínání, aby vás potrénoval ve vaši schopnosti propustit, odpustit sami sobě všechno to, co v sobě ještě popíráte či nejste schopni přijmout.
Stále potřebujete souhlas? Záleží vám na názoru vašich nejbližších? Víte, že nemůžete jinak, ale nedokážete si obhájit u druhého své pohledy? Nevadí. Stačí jen nezavírat před těmito zjištěními oči, nebát se sama sebe, svých hodnot, svého místa určení, svého sdělení o tom, že ještě máme práci s přijetím své podstaty bytí. Napadá-li nás odsudek a přisvojíme-li si ho, pak neustále se pohybujeme s dotyčnými lidmi ve stejných situacích, které nám nejsou příjemné, protože i my jsme v tom druhém člověku a jestliže odsuzujeme druhého, odsuzujeme také sami sebe, své selhání a to je právě to, čeho se bojíme.
Odsudkem druhého vlastně odsuzujeme sami sebe, naše procítěné božství a jednota se ztrácí v reakcích, v myšlení a hlavně v přisvojení těchto chytáků děličů dobra a zla.
Svádí-li vás bázeň být sami sebou, je potřeba svou průchodností květů propustit vše, na čem naše myšlenky bazírují. Nepodléhat soudům, odpustit sami sobě i druhému a osvobodit se upřímností a věrností k našemu společnému božství.
Můj vlastní stín projektovaný do druhého člověka se pak rozpouští přijetím a odpuštěním. Pak není čeho se bát, není před kým se skrývat. Máme-li pocit, že nás soudí ten druhý, odsuzujeme ještě sami sebe. Vadí-li nám tyto reakce, budou se stále opakovat, dokud nepřijmeme i to, že s námi někdo nesouhlasí. Kdo zažil už pocit Jednoty, pozná tyto stavy oddělenosti.

Svobodné květenství
Jak průchodné květy vlastní moci,
co tíži mě, zdá se v noci.
Znám cestu, která blíží se k jaru,
přirovnám pocity k nejhezčímu daru.

Jsem opravdově blízko květu,
pro lásku svoboda je tu,
a více dostat, teď dávám,
svých hranic se pro lásku vzdávám.

Otvírám z hloubi své sídlo,
pro pocit leží tam jídlo.
Obdaří, zavoní, někdy i zradí,
to je to, co mi v nitru vadí.

Ponoukám, prohlížím, bere,
na svět se moudrý květ dere,
pocity prolévám za hranice těla,
co dávno jsem v útrobách měla.

Ta vlna jež odchází místy,
nasazen květ a za ním listy,
co mohu, jen vnímat dále,
svobodné květenství stálé.

Vnímejme svůj průchod jako příležitost k vnitřnímu růstu. Průchodnost je základním principem svobodného vyjadřování.
Průchodnost znamená uvolnit stavidla hrází, nevytvářet zadržované prožitky, přijímat vše tak, jak jde a naučit se své tělo vnímat jako jednu jedinou řeku, která plyne od svého pramene a vyživuje celé tělo.
Své údolí moci můžeme posilovat, jen když žijeme v upřímnosti k sobě a ke svému vnitřnímu dítěti. Jsme-li ochotni vidět pravdu i sebeklam, pak teprve můžeme měnit své způsoby oslabování.
Toto silné poselství přináší madona Živa bohatě zdobená oranžovým karneolem na své loktušce s květem, která působí zejména na druhé a třetí čakře v centru vztahových záležitostí a respektu k sobě a k ostatním.
Učí schopnosti odpouštět, rozpouští odsudek a také rozpouští nedostatek sebeúcty průchodností květů, tedy odpouštěním.
Pro Vás Mawu
Madona Therapy