Průchodnost a talent
Průchodnost souvisí s rozvinutím talentů. Čím více pracujete s vděkem a pokorou na své vnitřní průchodností, tím více sílí možnosti projevu vašeho talentu.
Neutuchajícím nadšením se propojujete se svou duší, kdy máte možnost právě prožitkem vnímat její niternou část. Umožníte tak svému vědomí zavnímat samu sebe v uskutečněném naplnění, které vám oznamuje, co je vašemu nitru blízké. Takovýmto kontaktem se svou naplněnou částí duše můžete snáze postupovat dále, neboť právě tento niterný prožitek odpovídá vašemu zdroji, ve kterém čekají na vás neprojevené vize vašich talentů.
Ve zdroji se kontaktujete se svými vlohami a úkoly, však právě práci na sobě, na svém myšlení na svých vlastnostech, na žité pokoře se sami sobě otvíráte či vzdalujete těmto niterným zábleskům spokojenosti a naplnění.
Kontakt se svým nitrem vysílá do těla zprávu, která učí všechny části a buňky vašeho těla pracovat pro vaše nitro. Kontakt s tímto potenciálem, který je vám blízký, byť je těžko pro naší mysl proveditelný vás právě někde uvnitř ponouká a táhne a každým vzdalujícím se okamžikem od tohoto zdroje se vám vytrácí jakási jiskra v oku, jakési natěšení a samo povznášející síla, která se bere právě z tohoto napojení.
Umožnit sobě průchodnost znamená vnitřně stát za svým nitrem. Znamená dělat kroky k tomu, aby nás lenost, pohodlnost a všechny možné návnady netahaly zase zpátky.
Vědomost je něco, co přichází po zásluhách.
K tomu, abychom nitro propojili s vědomostí musí být zažehnut plamen, který neuhasíná.
Otvírám z hloubi své sídlo, pro pocit leží tam jídlo…..jak píši v jedné ze svých básní k průchodnosti.
Pocit, který plyne z nitra je ten nejcennější ukazatel, který nás posílá buď na cestu čištění, odpouštění, naučení se vnímat lásku k sobě a k ostatním, naučení se zříci vlastnění ostatních, naučení se čelit strachu a nebo pak nás pocit, plynoucí z nitra dovede ještě dál k naší vědomosti a uskutečňování žitého božského ráje na zemi.
Opravdu si tento ráj na zemi řídíme sami, svou schopností přijmout, propustit, odpustit, zvědomit, odevzdat a hlavně se nestrachovat.
Moudrý je ten, kdo ví, kdo je. Má se o co opřít a nikdy neztratí sám sebe a tím i všechny ostatní, neboť ti jsou v něm.
I nevědomost patří do nepokory. Z nevědomosti totiž může bujet i strach. Co si na vlastní kůži neuvědomíte, tak jakoby neznáte. A co neznáme, toho využívá pán na druhé straně barikády, který ověřuje naše kvality žité pokory (Satan) a posílá v podobě strachu, myšlenek, situací a jiných lidí vše to, co potřebujeme k tomu, abychom se posílili, abychom přesvědčili sami sebe skrze jeho zkoušky, že se svého nitra nevzdáme, že si stojíme za svou krásou a čistotou, že se nezkritizujeme, byť uděláme něco jinak, než jsme chtěli, že nepřestáváme komunikovat se svým vědomým božstvím, byť nám není ještě všechno jasné, že nepopřeme všechno to, z čeho jsme stvořeni, byť nám okolí vnucuje své kritické soudy a svou egoistickou pravdu, že se nebojíme vzdát se své vůle, ve prospěch celku, tedy jednoty.
Přidat se k názorům cizí mysli, začít pochybovat, nebo jen nečinně čekat, až ohodnotí náš svět ten druhý? Ne, každý život byť je mladý má svou cestu.
Vím, kdo jsem a tuhle mantru propojujeme s vědomou přítomností tady a teď a pokud nevíme a táhne nás naše nitro a božství, tak vždy si ji připomeneme a vracíme se k jejímu obsahu, abychom časem mohli s tímto obsahem splynout a naplnit tak své úkoly a cíle. (Naplnit ne ve smyslu vůle, ale jakéhosi odevzdání se poslání).
Proto vysvětluji průchodnost otevřených květů, abyste mohli jít za svým srdcem společně s vědomým příkladem naplněného nitra a mohli jste skutečně procítit obsah věty:
Jsem ten, kdo má rád.
Pro Vás Mawu
Madona Therapy