Síla osudu
Sílíme jen tím, že obdařeny zkušenostmi, postupujeme svým osudem dále.
Proč chceme chápat svůj život, situace, které se nám dějí, prožitky, jejichž nástrojem je naše tělo? Proč si máme všímat své mysli jako jiné entity?
Abychom nabíraly do své přítomnosti právě to, co potřebujeme v tomto čase odžít.
Na každé minulosti se staví tato přítomnost. Jen vzájemným propojením minulosti a přítomnosti a nepopíráním toho, co jsme prožily se můžeme podívat pravdě do očí.
Každým přijetím své minulosti stavíme svou přítomnost na jejich základech. I když cítíme, že měníme, chápeme a oddělujeme se od starého a nabíráme směr, který nám je blíže, budujeme vše nové na základech své minulosti.
Toto je podstatné si uvědomit, protože jedna z velmi rozšířených vnitřních reakcí, která plyne z potlačování a nedostatečné komunikace se sebou i s ostatními je, že si automaticky přivlastníme odpor toho, co se nám nelíbí na sobě či na ostatních a třeba odpor i k situaci.
Přitom sami sobě stavíme hráze v prožívání a nakonec i ve fyzickém těle se cítíme hůř, protože tyto hráze blokují volný průchod všeho tak jak je. Tato silná reakce odporu v prožívání, popření pravdy, toho jak to je, je vyvolána strachem, tedy silou našeho ega.
Kdo se bojí, nesmí do lesa. V tomto přísloví je uschována moudrost, neboť ani obyčejný mladík, který na své cestě k vysvobození princezny se nesměl ohlédnout dozadu a musel odolat všem možným svodům a pokušení zlého čaroděje.
Odolal svou obyčejností a čistým úmyslem a také upřímnou láskou překonal nástrahy, předhozené k tomu, aby se bál a byl od svého úmyslu odrazen. Takto bychom měly odolávat i v praktickém životě, jdeme-li najít svou princeznu a královnu v sobě, bohyni, která odolá všem svodům, nástrahám strachu, podceňování či přeceňování.
Nemusíme se strachu a egu bránit, protože tomu čemu se bráníme, to se nás drží.
Stačí jen nereagovat, ignorovat tyto nástrahy, které nás zastavují a mají tento úkol nás prověřovat, zda jsme pokročily ve své odvaze a jsme schopné postupovat ve svém vývoji dále.
Odvaha je tou vlastností, kterou ovládali hrdinové ve všech pohádkách. Archetyp odvahy se nám hodí i pro naši vnitřní Ženu, Bohyni, Pannu či Moudrou Matku.
Nestačí mít odvahu, která nás zběsile pošle do situace, kterou nezvládáme, ale k odvaze potřebujeme i moudrost, tu, která odvahu řídí.
Moudrost spojená s odvahou boří hráze v těle, otevírá naše květy energetických center a umožňuje plynulou komunikaci se sebou i s ostatními, plynulý přechod z minulosti do přítomnosti, umožňuje přijetí svého osudu, přijetí každé myšlenky, slova a činu v minulosti i přítomnosti.
Pokorně přijímáme, ale také i propouštíme, co potřebujeme opustit. Vždyť není nic krásnějšího, než přijmout nové. Nově narozené dítě, které vyrůstá z naší minulosti.
Přikládám vám obrázek přijetí mé minulosti a přítomnosti v rámci celého osudu z hodiny Intuitivní arteterapie k sebepoznání.
Pro Vás Mawu
Madona Therapy